|
|
Vliv směrovosti struktury na únavové vlastnosti tvářené Al slitiny.
Jíša, David ; Mazal, Pavel (oponent) ; Liškutín, Petr (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je posouzení vlivu směrovosti struktury na vybrané únavové vlastnosti tvářené hliníkové slitiny 6082/T6. Největší pozornost je věnována studiu vlivu směrovosti materiálu na kinetiku šíření krátkých únavových trhlin. Měření růstu krátkých trhlin bylo provedeno na válcových vzorcích. Vzorky byly vyrobeny s dvěma různými směry osy zatěžování; ve směru rovnoběžném se směrem tváření (L) a ve směru kolmém na směr tváření (T). Pro cyklování byl použit zkušební stroj MTS 880. Vzorky byly cyklovány při dvou různých hodnotách konstantní amplitudy napětí. Cyklické zatěžování bylo systematicky přerušováno za účelem měření délek trhlin pomocí světelného mikroskopu. Pro další posouzení vlivu směrovosti struktury byly provedeny tahové zkoušky, sestavení křivek cyklického zpevnění-změkčení, pozorování mikrostruktury, pozorování povrchu materiálu, měření mikrotvrdosti a fraktografický rozbor lomových ploch. U některých z těchto měřených veličin nebyl vliv směrovosti struktury vůbec patrný (mikrotvrdost, křivky únavové životnosti, Youngův modul pružnosti). V jiných případech je vliv směrovosti měřitelný, avšak nevýrazný (mez kluzu, mez pevnosti, cyklické křivky zpevnění-změkčení, kinetika růstu krátkých trhlin). Lze tedy konstatovat, že materiál přes svou výraznou směrovost mikrostruktury, ukazuje poměrně izotropní mechanické chování.
|
|
|
Mikrostruktura, její stabilita a únavové vlastnosti ultrajemnozrnné mědi připravené metodou ECAP
Navrátilová, Lucie ; Konečná, Radomila (oponent) ; Obrtlík, Karel (oponent) ; Kunz, Ludvík (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá únavovými vlastnostmi a stabilitou struktury ultrajemnozrnné (UFG) mědi připravené intenzivní plastickou deformací metodou „equal channel angular pressing“ (ECAP). Byl sledován vliv různých zatěžovacích režimů a teplotní expozice na vývoj mikrostruktury, experimentálně byly stanoveny křivky únavové životnosti pro jednotlivé způsoby zatěžování, byla zkoumána lokalizace cyklické plastické deformace a mechanismus iniciace únavových trhlin. Z naměřených výsledků vyplývá, že při zatěžování v režimu řízené síly v symetrickém i asymetrickém cyklu si struktura zachovává ultrajemnozrnný charakter. Zatěžování v režimu řízené amplitudy plastické deformace vede k vytváření bimodální struktury. K vytváření bimodální struktury vede i teplotní zatěžování od teploty 250 °C po dobu 30 minut. Žíhání na nižších teplotách po různou dobu nevede k hrubnutí struktury. Během únavového zatěžování vzniká na povrchu zkušebních těles povrchový reliéf ve formě skluzových pásů. Pro jednotlivé způsoby zatěžování se liší jejich hustota, rozložení a tvar na povrchu zkušebních těles. Byly prokázány rozdíly v mechanismu iniciace únavových trhlin v nízkocyklové a ve vysokocyklové oblasti. Společným rysem však je, že v místě výskytu skluzových pásů ani v okolí trhlin nebylo pozorováno hrubnutí struktury.
|
|
|
Mikrostruktura, její stabilita a únavové vlastnosti ultrajemnozrnné mědi připravené metodou ECAP
Navrátilová, Lucie ; Konečná, Radomila (oponent) ; Obrtlík, Karel (oponent) ; Kunz, Ludvík (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá únavovými vlastnostmi a stabilitou struktury ultrajemnozrnné (UFG) mědi připravené intenzivní plastickou deformací metodou „equal channel angular pressing“ (ECAP). Byl sledován vliv různých zatěžovacích režimů a teplotní expozice na vývoj mikrostruktury, experimentálně byly stanoveny křivky únavové životnosti pro jednotlivé způsoby zatěžování, byla zkoumána lokalizace cyklické plastické deformace a mechanismus iniciace únavových trhlin. Z naměřených výsledků vyplývá, že při zatěžování v režimu řízené síly v symetrickém i asymetrickém cyklu si struktura zachovává ultrajemnozrnný charakter. Zatěžování v režimu řízené amplitudy plastické deformace vede k vytváření bimodální struktury. K vytváření bimodální struktury vede i teplotní zatěžování od teploty 250 °C po dobu 30 minut. Žíhání na nižších teplotách po různou dobu nevede k hrubnutí struktury. Během únavového zatěžování vzniká na povrchu zkušebních těles povrchový reliéf ve formě skluzových pásů. Pro jednotlivé způsoby zatěžování se liší jejich hustota, rozložení a tvar na povrchu zkušebních těles. Byly prokázány rozdíly v mechanismu iniciace únavových trhlin v nízkocyklové a ve vysokocyklové oblasti. Společným rysem však je, že v místě výskytu skluzových pásů ani v okolí trhlin nebylo pozorováno hrubnutí struktury.
|
|
|
Vliv směrovosti struktury na únavové vlastnosti tvářené Al slitiny.
Jíša, David ; Mazal, Pavel (oponent) ; Liškutín, Petr (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je posouzení vlivu směrovosti struktury na vybrané únavové vlastnosti tvářené hliníkové slitiny 6082/T6. Největší pozornost je věnována studiu vlivu směrovosti materiálu na kinetiku šíření krátkých únavových trhlin. Měření růstu krátkých trhlin bylo provedeno na válcových vzorcích. Vzorky byly vyrobeny s dvěma různými směry osy zatěžování; ve směru rovnoběžném se směrem tváření (L) a ve směru kolmém na směr tváření (T). Pro cyklování byl použit zkušební stroj MTS 880. Vzorky byly cyklovány při dvou různých hodnotách konstantní amplitudy napětí. Cyklické zatěžování bylo systematicky přerušováno za účelem měření délek trhlin pomocí světelného mikroskopu. Pro další posouzení vlivu směrovosti struktury byly provedeny tahové zkoušky, sestavení křivek cyklického zpevnění-změkčení, pozorování mikrostruktury, pozorování povrchu materiálu, měření mikrotvrdosti a fraktografický rozbor lomových ploch. U některých z těchto měřených veličin nebyl vliv směrovosti struktury vůbec patrný (mikrotvrdost, křivky únavové životnosti, Youngův modul pružnosti). V jiných případech je vliv směrovosti měřitelný, avšak nevýrazný (mez kluzu, mez pevnosti, cyklické křivky zpevnění-změkčení, kinetika růstu krátkých trhlin). Lze tedy konstatovat, že materiál přes svou výraznou směrovost mikrostruktury, ukazuje poměrně izotropní mechanické chování.
|
host ::
RSS.